Relativní vlhkost vzduchu je veličina, která udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch při plném nasycení. Udává se v procentech (%). Množství par (vlhkost) ve vzduchu závisí především na teplotě vzduchu. Rosný bod je teplota, při které relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %. Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu vyšší, tím více vlhkosti pojme. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat. Příklad: Když se sprchujete, v koupelně stoupá teplota a vlhkost. Když vlhkost dosáhne rosného bodu, začne voda kondenzovat na zrcadle, jehož teplota je nižší než teplota vzduchu. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, sražená vodní pára se ztratí.
Vlhkost je základní vlastností vzduchu. Vlhkost vzduchu udává, jaké množství vody (vodní páry) obsahuje dané množství vzduchu. Množství vodní páry je časově velice proměnlivé a liší se také od místa k místu.
Velké množství vodních par a vysoké hodnoty absolutní vlhkosti vzduchu je v teplých tropických oblastech, kdežto malé množství vodních par je v chladných polárních oblastech a vyšších nadmořských výškách. V atmosféře se voda vyskytuje ve třech skupenstvích: plynném, kapalném a pevném. Vlhkost vzduchu je meteorologický prvek popisující množství vodní páry ve vzduchu, která vzniká vypařováním vody z řek, rybníků, jezer, moří, půdy, povrchu rostlin, živočichů a lidí.
Absolutní vlhkost vzduchu - vodní pára obsažená ve vzduchu o objemu 1 m³. Je-li vzduch za určité teploty vodní párou nasycen, má největší možnou vlhkost. Nemůže přijímat další vodní páru. Ochladí-li se vzduch, část vodní páry zkapalní. Zvýší-li se naopak teplota vzduchu, může opět přijmout další vlhkost. Na vlhkost vzduchu má proto vliv i jeho teplota.
Relativní vlhkost vzduchu – praktické posouzení vlhkosti vzduchu. Relativní vlhkost se uvádí v procentech. Dokonale suchý vzduch má relativní vlhkost 0 %. Dokonale nasycený vzduch vodní párou má relativní vhkost 100 %. Vypařování vody z pokožky našeho těla je důležitým činitelem pro regulaci teploty těla. Čím větší je relativní vlhkost vzduchu kolem nás, tím pomaleji se voda z povrchu našeho těla vypařuje a naopak. Vlhkost vzduchu v okolí člověka má proto veliký význam pro jeho pracovní výkon a zdravotní stav. Nejpříznivější vlhkost vzduchu v uzavřené místnosti při teplotě asi 20 °C je 45 až 65 %. Relativní vlhkost vzduchu se měří vlhkoměry.
Pro zajištění zdravého, příjemného prostředí v bytech a kancelářích je nejdůležitější podmínkou teplota vzduchu a jeho relativní vlhkost. Zvláště v zimním období, kdy dochází k poklesu relativní vlhkosti vzduchu na nežádoucí hodnoty. Čím je teplota vyšší, tím více vodní páry se ve vzduchu udrží. Zahřejeme-li však v zimě chladný vzduch na příjemnou teplotu klesá relativní vlhkost. K zachování příjemného a zdravého prostředí je třeba dodatečného zdroje vodních par, tedy zvlhčovače vzduchu.
Řada zdravotních problémů je způsobena suchým vzduchem v místnosti. Přitom správná vlhkost je nejdůležitější složkou pro zajištění zdravého a příjemného prostředí v bytech a kancelářích. Nízká relativní vlhkost vzduchu je příčinou mnoha zdravotních potíží:
Hygienicky doporučované relativní vlhkosti vzduchu jsou v létě 40 až 55 %, v zimním období pak 45 až 65 %. Již při poklesu vlhkosti vzduchu pod 40 % vysychají sliznice dýchacích cest a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka proti vnikání mikroorganismů a aerosolů včetně alergenů do lidského organismu. Přitom v zimním období v bytech, kde zatím stále není možná regulace vytápění uživatelem bytu nebo kde dochází k přetápění, klesá vlhkost vzduchu i pod hodnotu 20 %! Vlhkost vzduchu má vliv i na nemocnost školních dětí. Výzkumy prokazují, že ve třídách s vlhčením vzduchu během topného období byl počet onemocnění z nachlazení poloviční než u dětí ve třídách bez úpravy vlhkosti vzduchu. Vysvětlení je mimo jiné dáno tím, že mikroorganismy způsobující nemoci z nachlazení jsou na tom nejhůře při relativní vlhkosti 60 %, tj. při této vlhkosti jich přežívá nejméně. Výše uvedeným zdravotní problémům můžete jednoduše a efektivně předcházet když použijete kvalitní zvlhčovač vzduchu.
Jsou k dispozici dva typy zvlhčovačů vzduchu: parní zvlhčovače a ultrazvukové zvlhčovače. Mezi těmito typy je výrazný rozdíl ve spotřebě elektrické energie. Zatímco parní zvlhčovače mají příkon až 500 W, ultrazvukové mají příkon pouze kolem 40 W.
Parní zvlhčovače vzduchu zvlhčují vzduch předem připravenou vodní párou, která vzniká odparem v tenké vrstvě na topném prvku. Vodní pára se dále mísí ve zvláštní komoře se vzduchem a ochlazuje se na optimální teplotu, poté vychází ven z přístroje. Výhoda je, že v zimním období chladnější místnosti částečně i zahřejí.
Ultrazvukové zvlhčovače vzduchu vytváří z vody vysokofrekvenčním ultrazvukovým oscilátorem malé mikrokapičky – tzv. mlžina. Ventilační systém je vyfukuje do suchého vzduchu, kde se jejich odpařením zvyšuje vlhkost vzduchu. Z přístroje vychází jasně viditelná jemná a rovnoměrná mlha. Ultrazvukové zvlhčovače vzduchu jsou ideální do bytů, dětských pokojů i kanceláří. Největší výhodou ultrazvukových zvlhčovačů vzduchu je nejvyšší výkon při nejmenší spotřebě elektrické energie a malé hlučnosti.
Studené zvlhčovače. V odpařovacím systému studeného zvlhčovače prochází skrz ventilátor proud vzduchu přes antibakteriální filtry, ze kterých se odpařuje voda. Ve vložkách se zachycují nečistoty a minerální látky obsažené ve vodě.