Inhalátory a jejich používání (6. 4. 2022)
Vysvětlení termínů, rozdělení inhalátorů dle použitých technologií
Inhalátor je přístroj, jehož pomocí zvlhčujeme dýchací cesty a pomáhá nám při léčbě poruch dýchacího ústrojí. Využívají jej zejména lidé trpící astmatem, různými alergiemi, chronickým onemocněním plic, nebo při problémech s hlasivkami. Ale pozor: inhalátor se dá použít i jako prevence takových nepříjemností jako jsou rýma, kašel či nachlazení, což ocení téměř každý z nás.
Mezi nejběžnější inhalační látky patří minerální vody jako třeba Vincentka či Bílinská kyselka, které napomáhají zbavit se hlenů a také slouží jako prevence zánětu dýchacích cest. Dalším hojně využívaným prostředkem je sterilní fyziologický roztok chloridu sodného, který má podobné využití jako zmíněné minerální vody a navíc jej můžeme použít i pro naředění jiných léků, předepsaných lékařem, jako jsou např. Bromhexin nebo Mucosolvan. Ovšem k inhalaci je možné využít i některé byliny, které jsou vhodné při nachlazení a ucpaných dutinách:
- Heřmánek působí protizánětlivě, zmírňuje rýmu a uvolní ucpaný nos
- Tymián působí příznivě na sliznici nosní a ústní dutiny
- Mateřídouška pomáhá při dráždivém kašli
- Šalvěj má dezinfekční a protizánětlivé účinky
Inhalátor je při těchto problémech výborným pomocníkem, který pomůže inhalované látky dopravit na místo určení. Ovšem musíme dbát na to, abychom po každé inhalaci věnovali péči údržbě přístroje, bez které by brzy došlo k zanesení a tedy i jeho nefunkčnosti. Po každé inhalaci by se měla hadice od přístroje odpojit a spolu s nebulizační nádobou umýt ve vlažném mýdlovém roztoku. Roztoky, které jsou bohaté na minerály, jako třeba zmiňovaná Vincentka, více zanášejí choulostivější části přístroje a ty je třeba cca jednou týdně vyčistit – například pomocí octu či octové vody.
Předtím, než si představíme jednotlivé typy inhalátorů, bychom měli vědět, jaké faktory by nás při výběru inhalačního přístroje měly zajímat:
Rozprašovací výkon inhalátoru
Mezi základní parametry inhalátorů patří rychlost, jakou dokáže inhalátor přeměňovat léčebný roztok na dýchatelnou mlžinu. Udává se obvykle v mililitrech za minutu. Čím vyšší je tato hodnota, tím rychleji dopraví inhalátor léčebnou tekutinu do dýchacích cest uživatele a tím méně času bude potřeba na jedno léčebné sezení.
Velikost částeček rozprašovaného léčiva
Obecně platí, že do nejmenších zákoutí dýchacích cest proniknou spíše menší částečky mlžiny. To je důležité zejména pro léčbu astmatu a jiných průduškových onemocnění. Většina ultrazvukových a kompresorových inhalátorů je schopna produkovat dostatek částic menších než 5 mikrometrů, jsou tudíž vhodné pro léčbu průduškového astmatu. Větší částice (kolem 10 μm) zase dobře ošetřují nos, nosohltan a široké části dolních cest dýchacích.
Kapičky vytvořené v jednom okamžiku inhalátorem mají různou velikost. Výrobci obvykle uvádějí konkrétní dosažitelnou velikost částic, a to buď jako minimální možnou hodnotu (např. „< 5 μm“), anebo jako rozmezí hodnot (např. „1 až 10 μm“).
Často se také objevuje údaj o střední velikosti částic, který lze chápat jako jakousi nejběžnější (převládající) velikost vytvářených kapiček. U některých přístrojů může být tento údaj označen anglickou zkratkou MMAD (Mass Median Aerodynamic Diameter). Udává se rovněž v mikrometrech. Z léčebného hlediska je ideální střední velikost částic 1–6 μm.
Nadstandardní funkce
Některé inhalátory mají navíc funkce, které pomáhají dostat co nejvíce léčiva do dýchacích cest bez zbytečného plýtvání, případně zvyšují efektivitu inhalace. Nejčastější je možnost nastavení velikosti částic, která umožňuje cílenou léčbu konkrétní části dýchací soustavy. Další variantou je možnost regulace průtoku vzduchu, jež umožňuje uživateli nastavit si vyhovující tlak vycházejícího vzduchu s mlžinou, což ocení například pacienti s nižší kapacitou plic.
Např. většina inhalátorů značky Rossmax má patentovaný nastavitelný ventil, tzv. VA Technologie (Valve Adjustable Technology). Nastavitelný ventil je schopen snadno dodávat léky různé úrovně viskozity podle podmínek a potřeb každého uživatele. VA Technologie umožňuje uživatelům nastavit různé úrovně rychlosti nebulizace v rozmezí od 0,08 – 0,5 ml/min při konzistentní velikosti částic. Rychlost nebulizace může uživatel nastavit velmi snadným způsobem, aniž by bylo potřeba měnit díly.
A nyní se již pojďme ve stručnosti podívat na dostupné typy inhalátorů, na to jak fungují a jaké jsou jejich výhody a nevýhody:
1. Kompresorové inhalátory
Kompresor uvnitř přístroje vytváří proud vzduchu, který rozprašuje léčebnou tekutinu procházející tryskou a žene ji ven z přístroje. Výhodou kompresorových inhalátorů je cenová dostupnost a také to, že dokážou rozprášit i hustší kapalinu, nevýhodou naopak to, že jsou oproti ultrazvukovým inhalátorům o něco hlučnější.
2. Ultrazvukové inhalátory
Ultrazvukový vysokofrekvenční oscilátor rozbíjí léčebnou tekutinu na mikroskopické kapky, tzv. mlžinu. Proudění vzduchu zajišťuje malý ventilátor. Výhodou je obvykle vysoký podíl malých částic v mlžině a také o něco tišší provoz než u kompresorového inhalátoru. Mezi nevýhody patří vyšší pořizovací cena a také to, že tyto inhalátory mohou mít problém s rozprašováním hustějších léčivých roztoků.
3. MESH inhalátory
Aerosol se vytváří pomocí membránové technologie. Snižuje spotřebu farmaka a zvyšuje jeho využitelnost. Výhodou MESH inhalátorů jsou jeho kompaktní rozměry – obvykle malý, přenosný, tichý, dá se inhalovat i vleže – což je vhodné zejména pro malé děti, nevýhodou pak nutnost používání kvalitních baterií (obvykle 2× AA)či dokoupení síťového zdroje a o něco vyšší cena než u základních kompresorových modelů.
Na závěr bychom si ještě měli připomenout několik zásad, které je třeba dodržovat, aby inhalace byla co možná nejúčinnější. Jednou z doporučených rad je hluboké vydechnutí před každým použitím inhalátoru, čímž si vytvoříme v plicích místo pro následné hluboké vdechnutí léčebného roztoku z inhalátoru, po kterém by pak mělo následovat zadržení dechu alespoň na 5 vteřin, což dodá léku více času na to, aby se usadil v plicích a jeho účinky tak byly vyšší. Nezapomínejte také na to, že po zadržení dechu na zmiňovaných 5 (až deset) vteřin, byste měli náustek vyndat z úst, případně sundat masku a vydechnout mimo ně. Průměrná délka inhalace je cca 10–15 minut.
Věříme, že jste se v dnešním článku dozvěděli užitečné informace a třeba Vám inhalátor a jeho používání pomůže zmírnit Vaše respirační potíže či poslouží jako prevence před těmito chorobami. V případě respiračních onemocnění určitě konzultujte používání vhodného inhalačního roztoku či farmaka se svým lékařem.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Stop mrtvici! Zjistěte, jak včas odhalit nejčastější příčinu mrtvice.
Postarejte se o své zdraví a jednoduše zjistěte možná rizika dříve, než bude pozdě.